"Tak jako báseň, i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu." Seneca

Až na samé dno *21.část*

2. ledna 2014 v 12:27 | Teri-vlk |  Příběhy
Tentokrát přidávám jen krátkou část, brzy ale něco delšího. :)) Tak ještě pro připomenutí odkaz na poslední část, abyste byli v obraze, co se vlastně děje ;) -- 20.část zde

V půl deváté ráno už byla Zoe připravena před školou s batohem a s menší příruční taškou. Na sobě měla černé džínsy, vytahané bílé tričko s nějakými nápisy a přes sebe měla přehozenou zelenou šusťákovou bundu, protože už od brzkého rána neustále pršelo.
Zoe tam stála s kapucí na hlavě a rozhlížela se kolem sebe. Všude viděla spoustu spolužáku, kteří se smáli a společně se bavili a těšili se na výlet. Nikdo tam nepostával sám, nikdo kromě ní.
Otevřela tašku, chvíli se v ní přehrabovala, až konečně vytáhla sluchátka a mobil. Dala si je do uší a zapnula muziku. Po chvíli jí někdo poklepal na rameno.
Vyndala sluchátka z uší a otočila se. Byla to její spolužačka Lilly, se kterou občas sedávala. Ta, která stejně jako Zoe tak ráda malovala.
"Ahoj, nechceš se mnou jet v autobuse? A mohla bys s námi bydlet na pokoji, pokud chceš." Zoe se usmála. V jejím hlase byl slyšet přátelský tón, kterého si moc vážila.
"Páni! No jasně, to by bylo skvělý, moc děkuju. Vážně… díky!" Lilly se ještě jednou usmála a odběhla se rozloučit se svými rodiči.
Zoe tu nikoho neměla. Allison musela do školy a Kate a Tommy museli být v práci. Zvykla si na to, že má jen pár přátel, o to víc si teď vážila nabídky, kterou jí navrhla Lilly. Samozřejmě tu měla ještě Jill, ale ta se zrovna bavila s někým jiným. Tonyho už také zahlídla. Byl, jak jinak, než se svými kumpány.
Co jí přišlo divný, bylo to, že nikde neviděla Billyho. Včera s ní chtěl mluvit. Možná jí chtěl říct, že nepojede. Asi měl nějaký problém ve škole nebo mu možná nebylo dobře.
Nakonec se tím přestala zabývat, protože autobus zrovna přijel a Lilly už jí tahala, aby měli co nejlepší místa k sezení. Když se usadili všichni, autobus se pomalu rozjel. Čekala je tří a půl hodinová cesta. A Zoe byla ráda, že sedí s někým tak milým, jako je právě Lilly.
Povídaly si skoro celou cestu. Poslouchaly hudbu, probíraly, jaké kapely jsou skvělé a na které se dost často zapomíná. Vzájemně si prohlídly své kresby, co zrovna měly k dispozici a těšily se, až budou na místě.

Bydleli v malém penzionu. Okolí bylo úžasné - šumící řeka, která protékala hlubokým lesem, do kterého by se jeden bál vstoupit a malé městečko, které nakonec nebylo tak malé, jak se na první pohled mohlo zdát.
Penzion byl útulný a na pokoji byla sprcha, toaleta, dvě palandy, stůl, židle a dvě skříně.
Zoe bydlela s Lilly a jejími třemi kamarádkami, které jí nepadly tolik do oka jako samotná Lilly, přesto si s nimi rozuměla a mohla dokonce i říct, že je takhle nadmíru spokojena.
Čekaly jí čtyři dny pohody, čtyři dny bez školy a bez učení, čtyři dny bez té krávy Stevensové a vůbec… Bez toho blázince, ve kterém byla už šest let uvězněna.
Její jediné obavy jí dělal Tony, který měl pokoj o patro níž a celé ty čtyři dny tu stráví s ní. Doufala ale, že když uposlechne Allisoniny rady a nehne se od Jill nebo od Lilly nebo prostě od kohokoliv, nebude žádný problém a nic se jí nestane.

Po příjezdu dostali všichni jediný úkol - vybalit si. To pro Zoe nebyl rozhodně žádný problém, vzhledem k tomu, že měla čtyři trička, dvě mikiny, bundu, džíny, kraťasy, něco na spaní a spodní prádlo. Víc nepotřebovala.
Dokonce se rozhodla, že nebude dělat problémy a nevezme si s sebou cigarety. Samu sebe příjemně překvapila a udělalo jí to dobře.
Konečně měla pocit, že alespoň něco udělala správně. A byla to určitě pravda.
 

Šťastný nový rok 2014.!

2. ledna 2014 v 11:48 | Teri-vlk |  Myšlenky



zdroj obr.: weheartit.com


Taaaaaaaakže! Všem Vám přeju Krásnej novej rok 2014! Přeji Vám, aby byl ještě lepší než ten předešlí (u mě to teda neplatí, u mě 2013 stál pěkně za ho*no - pardon, ale nemohla jsem si to odpustit.. :D). Aby byl plný úspěchů, správných rozhodnutí, abyste byli všichni zdraví a šťastný! Aby se Vám vyplnila Vaše přání a prostě aby se Vám jen dařilo a hlavně, aby tam těch špatných věcí, bylo co nejméně! :))

Taky mým nejmilejším pisatelským duším, přeji hodně nápadů a inspirace, aby Vám šlo psaní od ruky a aby byla Vaše tvorba pořád tak skvělá, jako doposud!!! Mám Vás moc ráda!

Takže ještě jednou - Šťastný nový rok - pořádně si ho užijte - ať to stojí za to!!! :)


Teri-vlk

Liebster Blog Award

29. prosince 2013 v 18:26 | Teri-vlk |  Myšlenky
Já velmi děkuji Anie, která mě do tohoto projektu pozvala, protože mi to příjde skvělý způsob, jak se můžete vy o mně a zase naopak já o vás něco dozvědět :) A vzhledem k tomu, že zase na blog píšu po dlouhé době, moc se na odpovídání těším! Takže jen malé shrnutí, oč vlastně jde a můžu se do toho pustit...


1. Napíšu 10 faktů o sobě
2. Odpovím na otázky ostatních
3. Vymyslím otázky pro ostatní
4. Nominuju 5 lídí, kterým zadám zodpovězení otázek
5. Informuju je o tom, že jsem je nominovala


10 faktů o mně...

1. Jsem hodně empatický člověk. A když jě někdo na dně, snažím se udělat všechno proto, abych mu alespoň trochu pomohla. I když to často nejde. Já se prostě nedokážu dívat na to, jak je někdo naprosto zničenej a nenávidí se a nevim, co všechno ještě. Co je zvláštní, že mi nedávno pár lidí ve třídě řeklo, že jsem tak hrozně hodná, že se každýmu snažím pomoct, ale přitom nepřijmu pomoc od ostatních.. Něco na tom asi bude. Nechci svými problémy zatěžovat ostatní a raději se s nimi snažím vypořádat sama.

2. Neustále sebou v tašce-batohu tahám sbírku básní Blues pro bláznivou holku od Václava Hraběte. Ty básně miluju a mohla bych si je číst neustále dokola.

3. V poslední době nenávidím samu sebe. Mám ppocit, že cokoliv udělám je špatně. A nemůžu si prostě pomoct. Snažím se držet toho hesla, že v tu chvíli jsem to udělala, protože jsem to tak prostě chtěla udělat, protože mi to v tu chvíli rpostě přišlo správné. Ale někdy to prostě nejde.

4. Můj brácha je jedním z mých nejlepších kamarádů.

5. Hudba se stala součástí mého života. A není to jen tím, že hraju na housle a na klavír. Ale je to i tím, že kdybych ve chvílích smutku nebo radosti nemohla posluchat skvělou muziku jako jsou Stouni, Zeppelini, J. Bonamassa, Satriani nebo třeba Chuck Berry, život by byl o hodně chudší, pustější a smutnější než je teď. A já bych bez nich nemohla žít!

6. Zjistila jsem, že láska neni všechno a přátelství je mnohem důležitější než cokoliv na světě. Láska totiž láme srdce a přátelé ho slepí dohromady..

7. Nejvíc na tomhle světě nenávidím to idiotství lidského života. Jak nikdo není vděčný za to, co má a jen závidí ostatním a chce, to co mít nemůže.

8. Miluju conversky a nosím je i k šatům - jsem trochu blázen, ale přijde mi to tak nejlepší! :)

9. Baví mě se učit o architektuře a malířství.

10. Nepřetvařuju se.


Otázky od Anie

1. Kdyby ses mohla na jeden den podívat do budoucnosti, co bys chtěla vidět ?
Chtěla bych vidět, jestli moje děti a vnuci budou žít krásny a smysluplný život, po tom, co odejdu z tohoto světa. Chtěla bych vidět jaká tu bude třeba po 100 letech architektura, jaká se poslouchá hudba. Co asi lidé dělají ve volném čase.

2. Je nějaký člověk, na kterého právě myslíš ? Kdo je to a co bys mu chtěla říct ?
Ano. Ano, jeden takovej tu je. Myslim na něj pořád, každej den, každej pos*anej den už celý dva měsíce v kuse.. Připadám si jako naprostej idiot. A ve svý podstatě už mě to nebaví a už takhle dál nemůžu. Je to ten, kterýho tak strašně moc miluju, jako nikoho! A co bych mu teď právě chtěla říct? To co jsem měla udělat už dávno.. a to co jsem rozhodnutá mu říct, i když to možná bude k ničemu.. "Miluju Tě! A i když si nemocnej, chci s tebou být.. Možná je to celý hloupost. Ale já si hrozně přála, abys to věděl...!" -- nic víc, nic míň..

3. Kdyby ti dnes někdo nabídl roli ve filmu, koho by sis chtěla zahrát ?
Chtěla bych si zahrát nějakou bláznivou roli. Šílence, který má svůj svět, nikdo ho nechápe a nechce ho řpijmout mezi společnost, protože je jiný. Chtěla bych aby ta role byla mužská, aby měl šíleně barevné vlasy, chodil oblíkaný jako pomatenec a šel si za svými sny. Spasil by svět a všem by došlo že jen na tom, co chceme, záleží.. :D

4. Představ si, že je konec světa a ty máš možnost udělat poslední věc ve svém životě. Co by to bylo ?
Každýmu, kdo je v mém životě pro mě důležitý, bych řekla, jak moc ho miluju a poděkovala mu za každou strávenou minutu s nim.. A nakonec, bych si přála poslední procházku v dešti.

5. Co považuješ za svůj životní úspěch ?
Je těžké říci životní úspěch, když mám ještě kus života před sebou, ale prozatím? Hm.. Asi to, že jsem se naučila hrát v celku slušně na housle. A taky na klavír :)

6. Čemu věříš ?
Přátelství.

7. Co si myslíš o dohadech mezi ženami a muži na téma, kdo z nich má těžší život ?
To je těžká otázka. Nevím, řekla bych že žena a nechci teď aby to vypadalo,že to tak říkám, protože jí sem. Jenomže to záleží na situaci, všude je to jinak. Ale už jen proto, že žena je mnohem křehčí, jemnější a tudíž víc ranitelná. Většinou je to ona, kdo je dříč v domácnosti, ona je ta kdo se většinou stará o děti, ona si vytrpí bolestivý porod, ona je ta co většinou víc trpí v lásce. Já vážně nevím. Důležité je tam to slovíčko většinou. Protože to samozřejmě platí i naopak. Nevím, nedokážu to posoudit. Kdybych ale měla možnost, žít druho část svého života jako muž, tak bych vám to na smrtelné posteli zodpověděla.. :D

8. Jsi snílek ? Pokud ano, o čem nejraději sníš ?
To určitě jsem. Nejčastěji sním asni o lásce, ale mám pocit, že je to taková ta naivní a hloupá představa šestnáctileté holky. A vzhledem k tomu, že mám teď pocit, že mi kvůli lásce skončil svět, tak jsem na ni trochu zanevřela.

9. Je něco, čeho ses musela v životě vzdát ?? Pokud ano, myslíš si, že to bylo dobré rozhodnutí ?
Asi ne.

10. Zastav se a ohlédni zpět na to, co jsi doposud prožila. Jsi spokojená s tím, co vidíš ?
Když si to tak promítám v hlavě, jsem vlastně v celku spokojená. Mám pocit, že žiju naplno a že se snažím dělat věci, které mají podle mě smysl a které mě baví. Takže asi ano.. :)


Otázky pro vás:

1. Co na světě byste nikdy neodpustili?
2. Co, podle vás, je ta nejhorší věc, co se může v lidském životě stát?
3. Obětovali byste se pro toho, koho milujete?
4. Když se řekne noc. Co vidíte? Jaký ve vás proběhne pocit? Je to strach, nebo vzrušení? Krása nebo hrůza?
5. Co pro vás znamená pláč?
6. Řekli jste už někdy nějakému člověku do očí, že ho nenávidíte, nebo naopak milujete?
7. Oblíbená barva a číslo. Proč?
8. Nějaká píseň, kterou máte s něčím spojenou - ať už s míste, událostí, člověkem.
9. V jakých letech 20. století byst chtěli žít?
10. Věříte na osud?

Těch 5 nominovaných: Lilly, Anie, Zoey, Aisha, Alea

P.S. Teda, že mi bude dělat problém napsat 10 věcí o sobě, jsem vážně netušila.. :D
 


Ale jo.. Už se mi zastesklo...

28. prosince 2013 v 14:14 | Teri-vlk |  Myšlenky
Kdy naposledy jsem něco napsala? V srpnu.. no jo, už je to dlouhá doba. A mně už se zastesklo, jak po psaní, tak po vás. A tak jsem se rozhodla zavítat zpátky do světa písmen, do světa, kde modrá může být tráva a kde růže voní i na míle daleko. Do světa, kde srdce promluví v básních a kde mi porozumí stejní blázni, jako jsem já...

Jenže já neměla chuť, náladu a ani tu inspiraci, abych cokoliv napsala. Nevím, jestli se to teď změnilo, ale když to ani nezkusím, tak se to také nikdy nedozvím. Za ty čtyři měsíce se toho tolik stalo. A bohužel jsem uvnitř prázdná.. Srdce rozlámané na kusy... Ach jo. Vlastě o tom nechci mluvit - psát. Možná snad v nějaké básni. Zvláštní, že ani do svého deníku jsem nenapsala nic, protože jsem to nechtěa rozpatlávat na stránky ušmudlanýho sešitu a chtěl jsem si to ponehat v hlavě a v mém srdci...

No, nebudu vás zatěžovat těmito bláboly.. Sotva jsem se vrátila, už si tu na vás vylejvám srdíčko :D

Tak doufám, že se do toho psaní zase rychle dostanu a snad mi to zvedne náladu, protože já poslední měsíc chodim jak tělo bez duše a už mě to vážně nebaví! -- No jo, to je tak když se poprvé opravdu zamilujete a nese to katastrofální následky...

Co dodat? Těšim se na vaši tvorbu!! Doufám, že jste prožili krásné Vánoce a že se chystáte na Nový i nový rok! Všem vám přeji, aby se vám vydařil a aby byl lepší než ten letošní!!! (I když přání do nového roku, ještě napíši) :))

Na úvod by to asi mohlo stačit, zatim se mějte krásně!!!


Váš Teri-vlk ♥

Dnes večer chci tančit

23. srpna 2013 v 20:22 | Teri-vlk |  Poezie
Dnes večer chci tančit,
tak zhasni světla, rozsviť hvězdy
Měsíc hlásí "pojďme randit,
protančíme všechny hvozdy."

Dnes večer chci tančit,
muzika už v baru hraje
Blázen, co žongluje s pomeranči
a led co na mém horkém těle taje

Dnes večer chci tančit
Hravý jive, tango či snad polka?
Přestaň jančit!
Chováš se jak malá a poblázněná holka

Mám horký dech
a srdce buší splašeně
Protančila jsem se ve svých snech,
až na kraj světa vznešeně

Dnes večer chci tančit.
Tak miluj mě, jak nejlíp dokážeš
Nauč mě, jak láskou tančit,
čest svou tak mi prokážeš

Proto dnes večer chci tančit…

Katastrofa (dnešního světa) aneb žijme naplno!!

25. července 2013 v 23:20 | Teri-vlk |  Poezie
Devátý den projektu Poems - Katastrofa; asi by to měla být pochmurná a smutná básnička, já ji ale pojala trošku jinak ;D
P.S. Omlouvám se za mou neaktivitu, byla jsem na chatě a internet jsem měla jen na mobilu, takže ze začátku jsem chodila na vaše blogy, ale pak mě to na tom mobilu pěkně lezlo na nervy - bylo to pomalý atd. :D tak jsem se na to vyprdla :D Ale nebojte, já to nějak doženu ;))


V minulosti hrůza byla, když zemřela kráva,
jako v téhle dnešní době, když nám dojde tráva.
Dříve lidé pracovali, pracovali tvrdě,
jako dneska na silnicích s lopatama hrdě.

Dříve děti úctu měly, velkou úctu k rodičům,
dnešní děti asi vzaly sprostý slovník dlaždičům.
Kde královská doba je, když nám vládli lidé čestní,
dneska je tam pár pitomců, pohled je to až bolestný.

Lidé skáčou ke žralokům, každý máme své hobby,
vidět tohle staří dobří námořníci, upadají do mdloby.
Tahle naše dnešní doba, někdy hrůzostrašná bývá,
dříve lidé respekt měli, že Bůh se na ně z nebes dívá.

Všechny jistě zajímá, co dít se bude dál a dál,
škoda, že to nezapsal, ten co tenkrát Bibli psal.
Jisté ale určitě je, že víno bychom měli pít,
užívat si, usmívat se a hlavně bychom měli žít!

Ráj

17. července 2013 v 15:55 | Teri-vlk |  Poezie
Osmý den projektu - teda vážně jsem se rozjela :D Snad se vám bude líbit ;)

Kdepak asi andělíčci spávají,
kdepak asi jsou ta ochranná křídla?
Kde noty noční mše se hrávají,
kdepak andělé mají svá ochranná sídla?

Hledali jsme ráj na zemi,
našli jsme ho v nebesích.
Tam, kde hříchy a násilí není,
tam, v peřinách a oblacích.

V ráji nebeském,
našli jsme lásku a klid,
pochopení v utrpení lidském.
Našli jsme zde boží svit.

Sluncem vše je zalité,
všechny vůně světa se zde ztrácejí.
Bolesti už byly krví prolité,
sem, jen dobří lidé se vracejí.

Nevadí, že si ztratil víru
nevadí, že si bloudil životem.
Hlavně, že jsi našel sílu
a nezůstal si za plotem.

Ticho

16. července 2013 v 10:00 | Teri-vlk |  Poezie
Sedmý den projektu, snad docela povedená :)
Musím sem dát (Jako to dělá Lilly :)) píseň, při které jsem psala.. Je krásná a psalo se mi při ní nádherně - jen piano a Roy Todd!! :)



Tvoje jméno šeptala jsem
jméno tvoje do ticha
tvá vůně nesla se mým snem
když vypila jsem kapku jedu
Od Kristova kalicha

Ty neslyšel si mého hlasu volání
Posel, který vyřídit ti měl
že srdce mé tvou lásku nahání
po světě, že miluji tě
vyhlásit by chtěl.

V tichu tvého světa
není slyšet ševelení vánku
ať už zamilovaná je to věta
či snad ostrá slova
chtěla bych tě opět spatřit ve svém spánku.

Stalo se, že tichem pohltil si věčnost
a že tvá mysl už nedovolí šepot dýchat
řekni, kam ztratila se tvoje soudnost
když žádala jsem o vyslechnutí
a místo toho jen ticho musela jsem slýchat.

Ticho, které v uších hučelo
jak vodopády lesní duhy
Ticho, které srdce moje mučilo
z naší lásky se navždy stali
nevyléčitelné a začarované kruhy.


Filmová scéna

15. července 2013 v 13:17 | Teri-vlk |  Poezie
Projekt a jeho šestý den! S nám také filmová scéna :) Dlouho jsem nenapsala žádnou básničku a opravdu, v poslední době mi to moc nejde, ale snažila jsem se, no vážně, věřte mi!! :D

Když Dream Works se svým měsícem,
na plátně se rozzáří,
rychle popcorn k sobě vem,
nezáleží na stáří.

A Harry Potter se svou hůlkou,
když vykouzlí si patrona,
všichni nad tím jenom žasnou,
pak Harry mrkne na Rona.

Popelka když se střevíčkem,
na bál, na Juráškovi spěchá
o prince jen zavadí svým slovíčkem,
náhodě to neponechá.

Komedie, romantika,
horory a akčňáky.
Láska nebo erotika?
Často jsou to trháky.

Filmový scéna -
dál nás bude provázet.
Ta nejslavnější zejména,
novou, dál budeme nacházet!

Říká se "Naslouchej svému srdci" ?

13. července 2013 v 23:23 | Terezka |  Úryvky z deníku

sobota 13.července 2013

Víte, co je zvláštní? Vždy, když usednu ke klavíru a ponořím se do toho černobílého světa, promítám si v hlavě ten večer (jo, dneska je to přesně měsíc).
Unavuje mě pořád na to myslet. Hrozně mě to ubíjí a dělá nešťastnou. Už teď vim, co nastane v září - vůbec nic... Jsem pesimista? Možná. Ale neni to jedno?
Všechno, co mi připadá, nebo co mi připadalo důležité, se mi vždycky ztratí ve tmě. A nakonec to ztratí svou hodnotu, jako nedoceněný obraz. Vidím, jakobych na vše pohlížela skrz vytrínu, či tlusté sklo, které jen zkresluje a nenechá mě, to vidět reálně. A mě nezbývá nic jinýho, než si to dokonale přibarvit...


JUST OPEN YOUR MIND

zdroj obr.: weheartit.com

P.S. Možná se Vám to zdálo krátké, ale opravdu, budou to jen úryvky, které by vám mohli něco říct a zároveň si o nich myslím, že byly hezky napsané.. :) Tak se omlouvám, jestli jste čekali něco víc. Třeba to příště bude zase o něco delší!

Kam dál