"Tak jako báseň, i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu." Seneca

MÉ SNY ŽIJÍ SRDCEM FANTAZIE

8. května 2012 v 18:37 | teri-vlk |  Myšlenky
Každý má svůj sen a každý sen svou fantazii. Když večer usínáme, v každé mysli se honí jiné myšlenky. Někdo se bojí své noční můry a někdo se s ní chce naopak setkat a poprat se sní. Jiní se zase těší na to, až usnou a nebudou muset na nic myslet. Dospělá mysl zmůže hodně, ale dětská ještě víc. Dětská sny jsou jako hlubiny moře, kterým nikdo neporozumí.
Vlak zahoukal a nesl se po obloze. Ptáci létali kolem něj a vznášeli se v barevné páře, která se válela kolem lokomotivy. Na zemi se mísily potůčky s tou nejprůzračnější vodou. Kolem nich tancovaly víly a s nimi bílí jednorožci, kteří se chystali odletět daleko pryč. Svět jakoby se zastavil, ale slunce přesto nepřestalo zapadat. Vítr ke každému dolétl s vůní hlubinného lesa a každého pohladil a letěl dál svou cestou. Stromy se usmívaly a šeptaly své písně šumícího listí. Nikdo nedokázal předvídat, co se stane. Když slunce zapadlo a zamávalo svým posledním paprskem, vyčarovalo tak na obloze miliony hvězd, které sledovaly svítící měsíc, snažící se všem ukázat cestu kolem valících se vln slaného oceánu. Tmavě modrý, čistý a přesto velmi strašidelný, naháněl hrůzu a nikdo nevěděl, jaké příšery se v něm schovávají a co za netvory je zde ukryto. Ten, kdo se smočil v jeho temnotě, už nikdy nespatřil východ slunce. V každém snu je něco strašidelného. Někdy je to děsivé a někdy uspokojující. Kdo na obzoru spatřil loď s černými plachtami, věděl, že jednorožci brzy odletí a v kraji zavládne smutek. Bílé plachty ale dávaly najevo návrat jednorožců z jejich kraje. Když se tak stalo, život se zase vzchopil a měl zas pro co žít.
Člověk nemusí pochopit svůj sen. K uspokojení stačí, že v noci prožil něco srdcem a ne v reálném světě. Že plakal pro něco, co se nikdy nestalo. A že má svůj svět, který je jen jeho a nikoho jiného.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maxé Maxé | Web | 3. června 2012 v 10:58 | Reagovat

Páni...nádherně napsáno!!! Chtěla bych, aby se mi taky zdávaly sny...já mám prostě jenom tmu a to mě štve :/ Ale před tebou klobouk dolů :)

2 Vera Vera | Web | 4. června 2012 v 19:28 | Reagovat

[1]: ano, souhlasím, nádherně napsáno

Mš se sny zdají, ale jsou to nehorázné slátaniny, mrzí mě to, protože ve snech nás napadají úžasné věci, mě se to všechno pomotá dohromady a je to na nic.

Každý má svůj svět, který je jen jeho, možná proto se nedají číst myšlenky a možná bychom je ani nepochopili, protože každý jinou skutečnost vidí jinak. je to článek hodně k zamyšlení...:D

3 Maggie Elm Maggie Elm | Web | 6. června 2012 v 16:51 | Reagovat

Ach, píšeš krásně. Já jsem ti chtěla napsat už když jsi mě psala na blog, ale potom jsem na to nějak zapomněla a hrozně se stydím. Jak říká Svěrák, sny jsou také část našeho života, i když třeba jenom malá:)

4 Domča Domča | Web | 21. července 2012 v 22:54 | Reagovat

toto je neuveriteľne krásne napísané :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama