"Tak jako báseň, i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu." Seneca

Podivný případ se psem

9. srpna 2012 v 9:43 | teri-vlk |  oblíbené knihy
Knížku Podivný případ se psem napsal britský prozaik Mark Haddon a já ji zhltla během dvou dnů. Doopravdy se mně velmi líbila a já ji vřele doporučuji.

Detektivní novela Marka Haddona se stala literární událostí, okamžitě obletěla svět a ve Velké Británii byla zvolena knihou roku 2003 v rámci prestižní Whitbreadovy ceny. Podivný případ se psem neřeší Sherlock Holmes, ale patnáctiletý Christopher s vážnou poruchou osobnosti. Autismus mu brání, aby vnímal život jako ostatní lidé, jejichž chování ovšem pečlivě sleduje a vtipně komentuje. Díky přísné, až puntičkářsky přesné logice se jeho úvahy nad činy ostatních podobají bystrým glosám a v příběhu, který vypráví nemocí poznamenaný chlapec, se tak střídají dojemně smutné postřehy s nebezpečně humornými situacemi. Christopher je nadaný matematik, miluje přírodní vědy a obdivuje Sherlocka Holmese. Psa Baskervillského zná nazpaměť. A právě tady začíná i jeho vlastní "podivný případ se psem". Na jedné ze svých výprav nalezne u sousedky na zahradě mrtvého pudla Wellingtona, probodnutého vidlemi. Rozhodne se, že vypátrá, kdo psa zabil, protože vražda přeci nesmí zůstat nepotrestaná - to je logické. Podnikne dokonce odvážný výlet ze Swindonu až do Londýna, aby se s psím vrahem střetl tváří v tvář. Ale potkává tu někoho jiného - své vlastní odcizené rodiče.

(Popis knihy je opsán z přebalu knížky :))

Při čtení této knížky jsem se nejenom dobře bavila, ale také jsem se dozvěděla něco víc o autistech. Mít dítě, které má tuto nemoc, musí být hrozné. A klobou dolů před těmi rodiči, kteří se o takové dítě starají a nevzdávají se. V některých chvílích byla knížka víc smutná, někdy víc veselá. Jedno je ale jasné - byla naprosto skvělá a já si ji ráda přečtu znovu.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vera vera | Web | 13. srpna 2012 v 17:30 | Reagovat

být autista, to si ni nedokážu představit. já osobně knihu nečetla, ale jeví semi jako zajímavá. :)

2 Anfuše Anfuše | Web | 14. srpna 2012 v 8:08 | Reagovat

Nikdy jsem o té knize neslyšela, ale dle tvého popisu vypadá zajímavě a kdybych na ni narazila třebav  knihovně, určitě si ji přečtu. Autisté jsou zvláštní lidé, většinou s vyjímečným nadáním a příběhy s nimi jsou mnou velmi oblíbené. Pamatuju si, jak jsem viděla film o autistickém chlapci, jehož největší přítel byl pes (vím, že to bylo podle skutečnosti). Byl to neskutečně krásný příběh o tom, že autisté nejsou zcela ,bez citů,. City v nich většinou probudí opravdu jenom zvířata, ať už canisterapie nebo hipoterapie (psi, koně...), vždycky mají něco rádi a ti rodiče, co je vychovávají jsou opravdu vyjímeční lidé, kteří si zaslouží můj obdiv, protože nevím nevím, jak já bych to zvládla...:)

3 myanmar myanmar | Web | 24. srpna 2012 v 9:36 | Reagovat

Tule knížku znám a určitě si ji někdy chci přečít. O autismu jsem dělala seminárku a toto téme mě opravdu zajímá, takže jí rozhodně nemohu vynechat :) Je dobře, že se t kniha líbila .)

4 Nefertiti Nefertiti | 24. září 2012 v 16:51 | Reagovat

Z téhle knížky jsme si kousek četli na  kroužku ve škole a musím říct že to bylo zajímavé. Rozhodně si to někdy přečtu. =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama