"Tak jako báseň, i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu." Seneca

Až na samé dno *10. část*

3. ledna 2013 v 12:34 | Teri-vlk |  Příběhy
Zoe už opravdu nevěděla, kde dál Allison hledat. Prošla všechny nejbližší parky, byla ve všech možných hospodách a klubech, u kamarádek, ale už opravdu nevěděla, kam dál. Zjistila, že mobil má pro jistotu vypnutý nebo vybitý. Rozhodla se tedy vrátit na pokoj, a když se do hodiny nevrátí, ohlásí to. Začínala totiž mít velké obavy.

Pokoj byl zamčený a Allison nikde. Zoe si tedy sedla na postel a rozsvítila lampičku na svém nočním stolku. Povzdechla si a podívala se na mobil, který pevně svírala v ruce. "19:45.." řekla si pro sebe a podívala se ven z okna. Zavrtěla hlavou a otevřela šuplík, ze kterého vyndala čistou osušku. Potom vyšla z pokoje, a i když se hodně bála, došla do umýváren.

Když se Zoe vracela na pokoj, měla na sobě šedivé tričko, asi o dvě čísla větší, s nápisem New York, které si vypůjčila od Billyho na spaní. Z mokrých vlasů ještě stékaly kapičky vody a oči měla trochu černé od řasenky, protože lenost a únava jí zabránily v tom, aby se odlíčila.
Vešla do pokoje a srdce jí poskočilo štěstím.
"Allison! Pane Bože, ty jsi tady…Ani nevíš, jak jsem se bála! Proč jsi mi sakra nebrala mobil a kde jsi vlastně celý den byla?" ptala se vyděšeně, ale zároveň s obrovskou úlevou v hlase Zoe.
Allison si zatím sedla na postel a sundala si tenisky a černou mikinu s kapucí.
"Jezdila jsem vlakem sem a tam.." odpověděla trochu smutně. Zoe z toho byla nesvá. Bylo jí jasné, že je to všechno kvůli ní.
"Allison, mě to opravdu moc mrzí. Celej ten včerejšek, ta hádka… Byla to hloupost. Měla jsi pravdu, vím, že máš pravdu, ale pochop. Nechci se k tomu znova vracet. Ty víš ze všech nejlíp, co si o tom všem myslim, proč nic nechci říct a jaký jsou moje obavy. Já jenom potřebuju, abys věděla, že tě mám neskutečně ráda a potřebuju tě. Bez tebe bych nezvládla vůbec nic…"
Zoe se odmlčela a zadívala se na Allison.
"Víš co mě často napadá?" zeptala se najednou Allison, která se pomalu zvedla a sedla si na postel k Zoe.
"Napadá mě, jaký by to asi bylo, kdybychom nikdy nebyly v sirotčinci. Nebo kdyby alespoň neexistoval Tony Selwyn a jeho kumpáni." Zoe se pousmála.
"Co je?"
"Jenom mi to příjde tak hrozně absurdní, víš? Já si to snad ani nedokážu představit. Nejhorší na tom je, že mám pocit, že celé to ponižování, tak nějak do mýho života patří…"
"To neříkej! Je hloupost o tom takhle přemýšlet." Zoe se na ní usmála.
"Já vím. Pojď, jdeme spát, už toho mám dneska plný zuby. Zítra si nás ještě smlsne ta nádhera na úklid a naše profesionální kuchařka."
Zoe se protočily oči v sloup a Allison se musela zasmát.
"Představa, jak tady s Billym pobíháte se smetákama, je vážně komická!" Zoe plácla Allison do ramene.
"No, ještě se směj, ty!"
Allison se smíchem vyskočila, sundala si své zelené kapsáče a zalezla pod peřinu.
"Tak se na ten zítřek hezky vyspi, naše nová uklízečko!" smála se a rychle si přes hlavu přetáhla peřinu, aby se kryla před polštářem, který letěl přímo od Zoe.
"Jen počkej, ono se ti to vrátí! Pche! Smát se takhle kamarádce!" Smála se Zoe a ten večer to na jejich pokoji nebylo naposled, co se někdo zasmál.

Ráno se Zoe probudila velmi brzy. Allison ještě spala. Když se podívala na hodinky, které měla položené na nočním stolku, zjistila, že je teprve pět hodin ráno. A protože věděla, že nemá šanci znovu usnout, vstala a oblékla se. Rychle na sebe hodila džíny, bílé tričko s dlouhým rukávem a tenisky. Trochu se nalíčila, na ruku si nandala hodinky a do zadní kapsy vložila mobil. Pak potichoučku vyklouzla z pokoje a zavřela za sebou dveře.
Na chodbách bylo naprosté ticho. Bylo slyšet akorát tiché cinkání talířů, které se v kuchyni umývaly a občasný smích z některého pokoje.
Zoe šla dlouhou chodbou do druhé budovy, kde bydlí chlapci. Neměla tuhle cestu ráda, protože musela procházet kolem umývárny, kde byla znásilněna a navíc procházela kolem pokoje Selwyna.
Znejistila, když šla kolem a zrychlila, když uslyšela v jeho pokoji hlasy. Na jednu stranu měla hroznou chuť zastavit se a poslouchat, co si asi Tony s dotyčným povídá, o čem mluví. Ale hrozně se bála. Co kdyby zrovna otevřel dveře.Raději se tedy rozhodla, že půjde dál.
Zastavila se u Billyho, který měl pokoj jen o kousek dál, a zaklepala. Nikdo se neozýval a v pokoji bylo naprosté ticho. Zoe se zadívala na hodinky. Bylo teprve půl šesté.
"Ach jo!" řekla si pro sebe nešťastná Zoe a už chtěla odejít. Otevřely se dveře a v nich stál Billy. Měl na sobě šedivé tepláky a bílé triko na spaní.
"Zoe!?" řekl rozespale Billy a zároveň vypadal překvapeně.
"Co tady děláš? Pojď rychle dovnitř."
Zoe vklouzla do jeho pokoje a Billy za ní zavřel.
"Promiň, mrzí mě, že jsem tě vzbudila. Já jsem se probudila hrozně brzo a nevěděla jsem, co mám dělat. Jediný, co jsem chtěla, bylo, tě vidět."
Billy k ní pomalu přistoupil a pohladil jí po vlasech.
"Ty jsi nemohla dospat, viď?" Zoe se na něj usmála.
"No právě! Stát se uklízečkou je velká věc. Především velmi zodpovědná." Billy si kousal do rtu, aby se nezačal smát a udržel si vážný výraz.
"Je mi to jasný. Už jsem si připravil koště. Je to tak vzrušující asi do večera nevydržim!!!" Zoe se rozchechtala a sedla si k němu na postel. Billy si k ní přisednul a zadíval se na ni.
"A co vůbec včera? Zvládla jsi všechno? Tonyho si doufám nepotkala!?"
Zoe se opřela o zeď a vlasy si dala za uši. "Nee, neboj. Tonyho jsem neviděla. U Jill to bylo…" Zoe se na chvíli odmlčela. "Jaký? Stalo se snad něco?"
"Nic…Bylo to celkem fajn. No a Allison nakonec sama dorazila. Včera večer to bylo skvělý. Mám jí ráda."
Billy se na Zoe usmál svým nejkrásnějším úsměvem.
"Měl jsem o tebe strach. Vůbec ses mi neozvala. Bál jsem se, že ti Tony něco udělal. Nikdy bych si to neodpustil…"
Zoe se mu zadívala do očí.
"Ty mi nic nedlužíš Billy a nikdy by sis neměl co vyčítat. Bez tebe, jako bych nebyla. V životě jsem si nepřipadala víc sama sebou, dokud jsi konečně nepřišel ty a neotevřel jsi mi oči. Nemám absolutně nejmenší tušení, co s semnou hodláš zamýšlet, co ke mně cítíš, nebo co mezi náma vlastně je. Někdy si říkám, jestli to vlastně mám vědět. Protože mi je s tebou dobře, jako s nikým na světě!"
Billy se trochu usmál a zavrtěl hlavou. Kouknul se z okna a potom se znovu podíval na Zoe.
"Jednou jsem to už řekl. Možná si nevěděla, co si o tom máš myslet, nebo jestli mi máš věřit. Já sám jsem si možná nebyl jistej. Řeknu to ale znovu. Miluju Tě. Žádná není jako ty. Tak krásně paličatá s krásnýma modrýma očima. Vůně tvých vlasů a ten nejkrásnější úsměv na světě. Tak zranitelná a přitom schopná vrazit někomu takovou ránu… Mohl bych ti to řikat každej den, protože jediný, co chci, jsi ty." Zoe stekla po tváři slza.
"Proč teď pláčeš, zlato?"
"Řekl si, že mě miluješ. Je to nejkrásnější věc, jakou mi kdy kdo řekl. A já bych Ti to chtěla oplatit. Jenomže, já nevim, co to je láska. Nedokážu se zamilovat. Tony si s semnou hraje už hrozně dlouho. Sahá na mě, líbá mě, znásilnil mě…" znovu se odmlčela.
"To ale nebyla a nikdy nebude láska. Je to něco ohavnýho a zároveň byl on ten první, kterej mi tvrdil, jak moc mě miluje." Billy si povzdechnul a objal ji.
"Já bych ti ale nikdy neublížil a přísahám, že nikdy neudělám něco, co nechceš."
"Já ti to taky věřím. Hrozně bych ti všechno chtěla oplatit, ale nemám jak. Protože pod pojmem láska vidím Tonyho, mě a koupelnu…" Billy se trošku usmál.
"To je v pohodě. Prošla sis tolika sračkama a já tě teď budu poučovat o tom, co je to láska? Neboj, nikdy. Až budeš ready, tak bude ta správná chvíle."
Mrknul na ní a Zoe ho políbila.
"Jak jsem řekla - Bez tebe, jakobech nebyla."
"To mi úplně stačí." Potom Zoe svalil na postel a něžně ji líbal, stejně, jako se jí dotýkal.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tewie Tewie | Web | 3. ledna 2013 v 20:12 | Reagovat

Mazec, Konečně nějaká pozitivní věc pro Tewie, po únavném školním dni a hodině piána.
Teri-vlk napsala až na dno!
Juchuchú, juchuchú.
Takže, k věci, konečněs mi přímo potvrdila, co jsem si myslela - totiž, že Tony Zoe to,noo...
A Billy je pořád můj oblíbenec, neměň ho! :D On je tak super!

2 Zoey Zoey | Web | 4. ledna 2013 v 17:39 | Reagovat

Jů, to se ti opravdu povedlo. A Billyho prosím neměň8)je fajnovej:D

3 Tewie Tewie | Web | 4. ledna 2013 v 17:42 | Reagovat

Co ještě říct:D
I love you so much? :D
Mno, tak prostě, jsem ráda, že se ti povídka líbila :D Stejně jako mě se líbilo tohle :D
Šup sem s pokračováním :D

4 Aisha Aisha | Web | 6. ledna 2013 v 11:14 | Reagovat

Musím přiznat, že mě trošku mátlo, když za přímou řečí byla uvedená jiná osoba, než ta, která to zrovna řekla, nebo která mluvila, protože jsem občas nevěděla přesně, kdo co říkal (ale odvodila jsem si to :D).
Jinak se mi kapitola líbí :), vždycky jsem byla napjatá, když procházela kolem Tonyho , protože jsem měla strach, že najednou vykoukne a něco ji udělá. To, když říká, že má pocit, že to ponižování do jejího života prostě patří, chápu, někdy mám podobné pocity, i když jsou samozřejmě že špatně.
Těším se až se dají věci se Selwynem do pohybu, aby mohla žít Zoe aspoň z části v klidu. Moc jí to přeju :)

5 Vera Vera | Web | 9. ledna 2013 v 21:52 | Reagovat

Tak Alison se našla, skvělá zpráva! :)
stejně jako Aisha jsem byla napnutá, když Zoey míjela Tonyho pokoj, že udělá na chodbě najaký zvuk, upozorní na sebe a ...no vždyť víš, ale doufala jsem, že jako autorka nedovolíš, aby se to stalo :)

A Billyho krásný vyznání na konci ♥
Mám ale takový trošku tušení...že se tam brzy něco škaredýho stane...jenom netuším co. Těším se na pokračování! :)

6 Tewie Tewie | 12. ledna 2013 v 14:44 | Reagovat

Díky za komentář k básni, já tu slzu upouštím vždycky.
Díky. PS - kdy bude další Zoe? :D

7 Natali Natali | Web | 13. ledna 2013 v 13:36 | Reagovat

Tak to je naprosto nádherná část! :) Ten Billyho proslov se ti vážně povedl. ;) Jinak se mi strašně líbí ty jejich kecy, jak se nemůžou dočkat toho uklízení. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama