"Tak jako báseň, i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu." Seneca

Až na samé dno *14. část*

3. května 2013 v 22:12 | Teri-vlk |  Příběhy
Tak konečně je to tady. Asi po třech měsících přidávám další část mého příběhu "Až na samé dno" Vím, že uplynula dlouhá doba, od poslední části, takže jen pro připomenutí zde a zde, kdybyste si chtěli přečíst konec 12. a 13. části, je to v celku důležité, abyste pochopili. :) Tak přeji pěkné čtení!

Zoe nebylo zrovna do zpěvu. Spíš se cítila naprosto mizerně. Byla jí stále zima, bolela jí hlava a cítila bolest a vyčerpanost. Jak fyzickou, tak psychickou.
Sedla si na postel a až po chvíli si uvědomila, kde vlastně je. Vůbec si neuvědomila, že je u Billyho v pokoji. Podívala se dolů, vedle postele a uviděla Billyho, jak spí na zemi. Zoe zavřela na chviličku oči a nešťastně zavrtěla hlavou. Proklínala celý svět. Pomalu vstala a potichounce se vykradla pryč. Rychle proběhla chodbou a zamířila do svého pokoje.
Allison naštěstí tvrdě spala. Zoe tedy za sebou zamkla a na chvíli si ještě šla lehnout. Přehodila přes sebe peřinu i deku a přála si ještě na chvilku usnout.

Ačkoliv to byl boj dlouhý Zoe nakonec neusnula. A i když byla vyčerpaná, vstala, hodila na sebe starou černou mikinu, otevřela okno a pomalu lezla dolů.
Konečně se jí to povedlo a ona byla pryč z toho příšerného vězení, které nenáviděla a protivilo se jí čím dál víc. Déšť neustále sílil, a i přesto, že byla Zoe zima a motala se jí hlava, nehodlala se vrátit zpět. Alespoň chvilku si přála mít od všeho pokoj. Procházela se parkem, chodila prázdnými ulicemi, až došla na kraj města, ke hřbitovu.
Zoe procházela mezi hroby a pozorně si četla každičký nápis. Konečně došla k tomu, který ji zajímal ze všech nejvíc.
"Carol Burke - *1958 - †1992. Zoe se rozplakala. Sedla si na zem a hlavu položila do klína. Z jejích očí se jí valily slzy, které splynuly s deštěm. Za okamžik zvedla hlavu a zadívala se na náhrobní kámen její milované maminky.
"Kéž bys tu teď byla s semnou. Miluju Tě tak moc, hrozně mi chybíš, víš to? Chtěla bych Tě zpátky, prosím Tě vrať se mi.. Alespoň na chvilku… Prosím…"
Zoe už nemohla dál mluvit. Nemohla dýchat, v krku měla jeden velký knedlík, se kterým se nemohla vypořádat. Na jazyku měla sucho, cítila jen slané kapičky, které se jí nedopatřením zakutálely do úst, v podobě jejích slz. Zoe si pomyslela, že by tu chtěla zůstat. Zestárnout. Už jí nebavily řešit její problémy, měla jich prostě až po krk.
Pomalu vstala ze země. Byla celá promočená, ale zimu už nevnímala. Ještě chvilku sledovala jméno její matky, potom jemně pohladila kámen a pomalým krokem odešla pryč.
Netušila kolik je hodin, nebo jak dlouhou dobu vlastně strávila na hřbitově. Netušila ani, jak se dostane zpět do budovy sirotčince, přeci jenom dolů to byla hračka, ale nahoru?! Ani netušila, jestli to stihne zpět před tím, než se Allison a Billy probudí a budou s ní chtít určitě mluvit a přemlouvat jí k přiznání. Jedno ale věděla jistě. Čeká jí teď několik nepříjemných dnů, kterým se bude muset postavit čelem. Ať to stojí, co to stojí. Nehodlala být zbabělcem, který utíká před svými problémy, i když to byla jediná věc, která se jí v hlavě honila. Útěk nebo pomsta? Zoe si vybrala pomstu. I když jí to bude stát ještě hodně síly a bolesti. Nevzdá se. Nenechá ho vyhrát, ať si všichni říkají, co chtějí, ona ještě neprohrála, ještě prostě ne!


Když Zoe přišla k sirotčinci, začalo se pomalu rozednívat.
Rozhodla se tedy pro příchod použít dveře, do kterých hrdě nakráčela. Měla štěstí, protože na vrátnici nikdo nebyl, takže si jí nikdo nevšimnul. Zoe přidala do kroku, vyběhla rychle schody nahoru a zamířila do svého pokoje.
Allison už byla vzhůru a přirozeně si dělala starosti.
"Ach Zoe, konečně jsi tady. Kde jsi zase sakra byla? Několikrát jsem ti volala!?" ptala se starostlivě Allison, která už měla zase své starostlivé jiskřičky v očích.
"Hlavně zachovej klid, jo? Byla jsem se jenom projít, nemohla jsem spát, tak jsem si zašla na hřbitov." Odpověděla naprosto pohodovým tónem Zoe a začala si házet učebnice do tašky.
"Na hřbitově? Nezbláznila ses chodit na hřbitov takhle v noci?" "
Ani ne zlato." Usmála se Zoe a dál dělala, jakoby se vůbec nic nedělo. Vzala si na sebe čisté tričko a džínsy a snažila si trochu přelíčit obličej. Allison jen nechápavě kroutila hlavou. Potom slezla z postele a šla se do umývárny vysprchovat.
Sotva pár minut na to, co Allison odešla z pokoje, se rozlítly dveře jejich pokoje dokořán. Tam stál Billy a jeho výraz byl stejně vyděšený a ustaraný, jako měla její spolubydlící.
"Zoe! Do prdele, sakra… Jsem tak rád, že jsi celá!" A aniž by stačila otevřít pusu, měla Billyho kolem krku. Tisknul jí k sobě tak pevně, že se začínala bát, aby jí neudusil. Cítila, jak rychle mu buší srdce, až jí to vyděsilo. Znejistila a bála se, jestli se neudál nějaký malér.
"Billy, co se stalo? A myslíš, že bys mě mohl pustit, brzy se totiž asi udusim."
Billymu přišlo zvláštní, že je Zoe po včerejším večeru tak nepřirozeně klidná a že ji vidí s úsměvem na tváři. Uvolnil své pevné sevření a zadíval se jí do očí. Všimnul si, že je má zarudlé a trochu nateklé. A její vlasy byly celé mokré a Zoe sama byla celá zmrzlá jako led. Až teď si uvědomil, že je to jen její velmi dobrá maska, kterou už má tak dobře nacvičenou.
"Zoe já vim, že nejsi v pohodě. A i když se tu na mě usmíváš, jakoby se vůbec nic nestalo, je mi jasný, že se včera, potom, co jsem musel jít ke Stevensový, odehrálo něco pěkně svinskýho u Tonyho a já chci vědět co. Chci tomu hajzlovi rozmlátit držku. Tohle už prostě musí skončit!"
Zoe se k Billymu otočila zády a přistoupila k oknu, na které neustále dopadaly kapky deště.
"Tak ty bys chtěl vědět, co se včera stalo? Vážně bys chtěl vědět, co se odehrálo včera u Tonyho v pokoji?!" ptala se dál Zoe, teď už ne s klidným a vyrovnaným hlasem, ale se zoufalým a celým rozklepaným.
Pomalu u toho začala vyndávat cigaretu z krabičky, která jí ležela na nočním stolku. Vložila si jí mezi červené rty, které před malou chvilkou dokonale přetřela rtěnkou a zapálila si.
"Jo, přesně to chci vědět…" odvětil Billy, který si uvědomil, že neměl na Zoe zvedat hlas.
"Tak jo, já ti to povím. Jestli tě opravdu zajímá, jak mě Tony dovlekl do jeho pokoje, kde mě s jeho kumpány ponižoval. Jak mě osahával, líbal a jak mi nadával. Nebo by tě snad zajímalo, jak mě mlátil? Nebo možná to, jak do mě začal lít rum a donutil mě vypít asi čtvrtinu lahve během pěti minut, do hajzlu…"
Ze Zoe už se opět valily slzy, ale nehodlala se otočit k Billymu a chtěla tento svůj monolog dotáhnout až do konce.
"Anebo tě možná zajímá to, jak mi vyhrožoval, že ti ublíží a vyřídí tě… Jenomže jestli se ti něco stane, tak já to nepřežiju, nechci být bez tebe. Ty jsi jedinej, díky komu to všechno hodlám vydržet, jinak bych se na to všechno už dávno vykašlala…"
Zoe už opět nemohla mluvit, potáhla si ještě cigaretu a vzápětí jí někdo ze zadu objal a cigaretu jí vzal z ruky. Billy jí vyhodil z okna a potom si otočil Zoe k sobě.
"Teď mě poslouchej, ano? Mně se nic nestane, to ti slibuju. Já se o sebe i o tebe postarám a spolu to zvládneme. Brzy to všechno skončí, protože…" na chvilku se odmlčel. Zoe se na něj s nadějí v očích podívala a s napětím čekala, co z něj vypadne. Čekala všechno, ale ne tohle. "Protože já už jsem o té šikaně Stevensový pověděl a …"
Už nemusel nic říkat, protože tímhle pro Zoe debata skončila.
"Cože jsi udělal?!" řekla ještě celkem v klidu Zoe a tázavě se na něj podívala.
"No, já jsem to prostě Steven…"
"Myslíš si, že jsem tak pitomá, že to potřebuju slyšet znova?" Zoe teď už křičela a dostala se do naprostý hysterie.
"Děláš si ze mě srandu?! Ty jsi to celý posral Billy! Proč si to do háje udělal? Proč si to tý pitomý krávě řikal, co? Jestli se Tony dozví, že jsem to Stevensový řekla…"
Billy jí přerušil, "Ale vždyť ty jsi nic neřekla."
"To je přece úplně jedno, kdo to řekl! Tony si na mě smlsne ještě víc, akorát to bude stonásobně horší, chápeš to? Myslíš si, že ten včerejšek byl horší než to znásilnění? Co si tim jako dokázal? To sis chtěl hrát na hrdinu, máš pořád potřebu někoho zachraňovat nebo o co ti jde? Jestli jo, tak si jeď do Afriky, tam to možná ocení, já ale takovouhle pomoc nechci, jasný? Řekla jsem to snad milionkrát a já myslela, že jsi to už pochopil. A myslela jsem, že ty jsi člověk, kterej by mi nikdy, nikdy v životě neublížil. Teď si to ale všechno akorát zhoršil…"
Zoe už ke konci ani nekřičela. Bolely jí hlasivky, sedla si na postel a dívala se do země. Před očima měla zamlženo a už nebyla schopna vypravit ze sebe nějakou hlásku.
Billy netušil, co má vůbec říct. V jeho hlavě se mísil pocit smutku a vztek. Bylo mu Zoe tak líto, ale zároveň nemohl pochopit, jak může být tak paličatá.
"Víš, co by mě vážně zajímalo?" zašeptala Zoe, když se ještě stále dívala do země.
"Co ti na to tvoje slavné přiznání paní ředitelka pověděla." Billy si povzdechl.
"Nevěřila mi, akorát mi začala cpát, jak si opět vožralá a…"
Zoe pomalu ale jistě začala otáčet hlavu až se mu dívala přímo do očí.
"Víš co Billy? Vypadni odtud! Já tě nechci vidět.. Ty jsi takovej kretén! To sis vážně myslel, že když ředitelce ukážeš mě - Zoe - holku, kterou ona nemůže naprosto vystát, ve stavu, kdy to z ní táhne, myslel sis, že ti, uvěří?! Že holku, která přišla do sirotčince už několikrát pozdě, a ještě z ní táhnul alkohol? Holku, která má mizerný výsledky ve škole, věčně mluví jako dlaždič a ředitelce se vysmívá do ksichtu? Vážně sis nemyslel, že by ti snad věřila, že takováhle holka je obětí šikany?"
Billy už teď neměl co říct. Díval se Zoe do očí, které miloval od první chvíle a teď, jakoby ty dvě jiskřičky, které miloval a které svítily jenom pro něj, pomalinku vyhasínaly.
"Jdi už pryč Billy, nechci tě vidět…" Zoe se od něj odvrátila a prohrábla si mokré vlasy.
"Promiň Zoe, nechtěl jsem ti ublížit, udělal jsem to, protože tě miluju a nemohl jsem se dívat na to, jak tě to všechno ničí."
Potom jí pohladil po rameni, zvednul se z postele a odešel pryč.
Když se za ním zavřely dveře, Zoe bodlo u srdce. Bála se, že právě ztratila člověka, kterého poprvé opravdu milovala, ale on jí neskutečně zklamal a ublížil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tewie Tewie | Web | 4. května 2013 v 12:31 | Reagovat

No wau, ted jsem velmi potěšená - z toho, že je tu opět Zoe a Billy,
netrpělivá - protože čekám na to, až zase publikuješ další díl
a smutná - protože to už skončilo.
Jsi vážně jedna z mála lidí, jejichž tvorbu bych klidně četla do tý doby, dokud by se mi únavou nezavřely oči.
Četla bych tuhle povídku klidně celé hodiny, takže mi promiň tenhle klackovitý tón:
Koukej něco dalšího napsat, ať má moje dušička pokoj :D:D
*omlouvá se za tu drzost* :D

2 Zoey Zoey | Web | 4. května 2013 v 20:31 | Reagovat

To je smutné. A zároveň strašně krásné :)

3 Tewie Tewie | Web | 6. května 2013 v 17:52 | Reagovat

Ani nevíš, jak jsi mě potěšila tím nadšením z projektů. Dodělám, co jsem slíbila, a hážu to tam :)

4 Tewie Tewie | Web | 7. května 2013 v 18:52 | Reagovat

Jasně, chápu. Byl to pokus o sonet, tuším Petrarcova typu
4-4-3-3
Příště ti složím Shakespearový typ:D
4-4-4-2. Ten mám radši, byl to jen pokus, byla jsem :D ovlivněna Bodelairem a jeho básničkou :))

5 Tewie Tewie | Web | 7. května 2013 v 18:53 | Reagovat

Strašně se omlouvám za spam, ale ptala ses mě na nápady, tak pokud tě to nebude moc obtěžovat, tohle si přečti, zjistíš, kde jsem nabrala nápady:D
Nikde, spadly z nebe :))

PS: je to moc dlouhé, nemusíš to číst, jen pokud budeš chtít :D

6 Tewie Tewie | Web | 7. května 2013 v 18:54 | Reagovat
7 Tewie Tewie | Web | 7. května 2013 v 18:57 | Reagovat

Ke komentáři ke svatebním písničkám- děkuji, jsi zlatá :)
Doufám, že někoho takového najdu a jsem ráda, že se ti líbí Love is a mystery. Ludovica mám ráda, má dobré skladby :)

8 Vera Vera | Web | 8. května 2013 v 14:14 | Reagovat

Chudák Billy....:(
Zoey se k němu zachovala strašně nevděčně, přestože se jí SNAŽIL POMOCT! J8 vím, že to pro Zoey bude s tímhle ještě mnohonásobně horí, ale nemusela na Billyho kvůli tomu takhle vyjet, protože on to myslela dobře..Ale v jistém smyslu Zoeyno chování chápu...
Straně doufám, že to mezi nimi dva zase bude dobrý, protože už kvůli oběma nechci, aby to bylo jinak...
Snad Tony Zoey už nic hnusnýho neudělá, ale bohužel mám teĎ pocit, že to bude přesně naopak..
SKVĚLÁ ČÁST! :D

9 Lilly Adikton - Blake Lilly Adikton - Blake | Web | 10. května 2013 v 19:34 | Reagovat

Jsem ráda, že se ti projekty líbí, a že se chceš zapojit. :)

10 Lilly Adikton - Blake Lilly Adikton - Blake | Web | 10. května 2013 v 19:54 | Reagovat

I love you toooo! :)

11 Tewie Tewie | Web | 10. května 2013 v 19:54 | Reagovat

PS - omlouvám se za změnu "jména" budu asi užívat víc možností :D :D

12 Natali Natali | Web | 12. května 2013 v 11:35 | Reagovat

Jsem tak ráda, že jsi přidala pokračování! :) Ale je mi hrozně líto Billyho a souhlasím s Verou - podlě mně se k němu Zoe zachovala dost nevděčně, i když je mi jasné, že to není tak lehké, jak to vypadá.
Tak teď by mě fakt zajímalo, jak to bude pokračovat, protože si vážně nedokážu představit, co teď bude Zoe a vlastně i všichni ostatní dělat. Je to vážně úžasná a nepředvídatelná povídka! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama