"Tak jako báseň, i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu." Seneca

Červenec 2013

Katastrofa (dnešního světa) aneb žijme naplno!!

25. července 2013 v 23:20 | Teri-vlk |  Poezie
Devátý den projektu Poems - Katastrofa; asi by to měla být pochmurná a smutná básnička, já ji ale pojala trošku jinak ;D
P.S. Omlouvám se za mou neaktivitu, byla jsem na chatě a internet jsem měla jen na mobilu, takže ze začátku jsem chodila na vaše blogy, ale pak mě to na tom mobilu pěkně lezlo na nervy - bylo to pomalý atd. :D tak jsem se na to vyprdla :D Ale nebojte, já to nějak doženu ;))


V minulosti hrůza byla, když zemřela kráva,
jako v téhle dnešní době, když nám dojde tráva.
Dříve lidé pracovali, pracovali tvrdě,
jako dneska na silnicích s lopatama hrdě.

Dříve děti úctu měly, velkou úctu k rodičům,
dnešní děti asi vzaly sprostý slovník dlaždičům.
Kde královská doba je, když nám vládli lidé čestní,
dneska je tam pár pitomců, pohled je to až bolestný.

Lidé skáčou ke žralokům, každý máme své hobby,
vidět tohle staří dobří námořníci, upadají do mdloby.
Tahle naše dnešní doba, někdy hrůzostrašná bývá,
dříve lidé respekt měli, že Bůh se na ně z nebes dívá.

Všechny jistě zajímá, co dít se bude dál a dál,
škoda, že to nezapsal, ten co tenkrát Bibli psal.
Jisté ale určitě je, že víno bychom měli pít,
užívat si, usmívat se a hlavně bychom měli žít!

Ráj

17. července 2013 v 15:55 | Teri-vlk |  Poezie
Osmý den projektu - teda vážně jsem se rozjela :D Snad se vám bude líbit ;)

Kdepak asi andělíčci spávají,
kdepak asi jsou ta ochranná křídla?
Kde noty noční mše se hrávají,
kdepak andělé mají svá ochranná sídla?

Hledali jsme ráj na zemi,
našli jsme ho v nebesích.
Tam, kde hříchy a násilí není,
tam, v peřinách a oblacích.

V ráji nebeském,
našli jsme lásku a klid,
pochopení v utrpení lidském.
Našli jsme zde boží svit.

Sluncem vše je zalité,
všechny vůně světa se zde ztrácejí.
Bolesti už byly krví prolité,
sem, jen dobří lidé se vracejí.

Nevadí, že si ztratil víru
nevadí, že si bloudil životem.
Hlavně, že jsi našel sílu
a nezůstal si za plotem.

Ticho

16. července 2013 v 10:00 | Teri-vlk |  Poezie
Sedmý den projektu, snad docela povedená :)
Musím sem dát (Jako to dělá Lilly :)) píseň, při které jsem psala.. Je krásná a psalo se mi při ní nádherně - jen piano a Roy Todd!! :)



Tvoje jméno šeptala jsem
jméno tvoje do ticha
tvá vůně nesla se mým snem
když vypila jsem kapku jedu
Od Kristova kalicha

Ty neslyšel si mého hlasu volání
Posel, který vyřídit ti měl
že srdce mé tvou lásku nahání
po světě, že miluji tě
vyhlásit by chtěl.

V tichu tvého světa
není slyšet ševelení vánku
ať už zamilovaná je to věta
či snad ostrá slova
chtěla bych tě opět spatřit ve svém spánku.

Stalo se, že tichem pohltil si věčnost
a že tvá mysl už nedovolí šepot dýchat
řekni, kam ztratila se tvoje soudnost
když žádala jsem o vyslechnutí
a místo toho jen ticho musela jsem slýchat.

Ticho, které v uších hučelo
jak vodopády lesní duhy
Ticho, které srdce moje mučilo
z naší lásky se navždy stali
nevyléčitelné a začarované kruhy.


Filmová scéna

15. července 2013 v 13:17 | Teri-vlk |  Poezie
Projekt a jeho šestý den! S nám také filmová scéna :) Dlouho jsem nenapsala žádnou básničku a opravdu, v poslední době mi to moc nejde, ale snažila jsem se, no vážně, věřte mi!! :D

Když Dream Works se svým měsícem,
na plátně se rozzáří,
rychle popcorn k sobě vem,
nezáleží na stáří.

A Harry Potter se svou hůlkou,
když vykouzlí si patrona,
všichni nad tím jenom žasnou,
pak Harry mrkne na Rona.

Popelka když se střevíčkem,
na bál, na Juráškovi spěchá
o prince jen zavadí svým slovíčkem,
náhodě to neponechá.

Komedie, romantika,
horory a akčňáky.
Láska nebo erotika?
Často jsou to trháky.

Filmový scéna -
dál nás bude provázet.
Ta nejslavnější zejména,
novou, dál budeme nacházet!

Říká se "Naslouchej svému srdci" ?

13. července 2013 v 23:23 | Terezka |  Úryvky z deníku

sobota 13.července 2013

Víte, co je zvláštní? Vždy, když usednu ke klavíru a ponořím se do toho černobílého světa, promítám si v hlavě ten večer (jo, dneska je to přesně měsíc).
Unavuje mě pořád na to myslet. Hrozně mě to ubíjí a dělá nešťastnou. Už teď vim, co nastane v září - vůbec nic... Jsem pesimista? Možná. Ale neni to jedno?
Všechno, co mi připadá, nebo co mi připadalo důležité, se mi vždycky ztratí ve tmě. A nakonec to ztratí svou hodnotu, jako nedoceněný obraz. Vidím, jakobych na vše pohlížela skrz vytrínu, či tlusté sklo, které jen zkresluje a nenechá mě, to vidět reálně. A mě nezbývá nic jinýho, než si to dokonale přibarvit...


JUST OPEN YOUR MIND

zdroj obr.: weheartit.com

P.S. Možná se Vám to zdálo krátké, ale opravdu, budou to jen úryvky, které by vám mohli něco říct a zároveň si o nich myslím, že byly hezky napsané.. :) Tak se omlouvám, jestli jste čekali něco víc. Třeba to příště bude zase o něco delší!

Něco nového..!

13. července 2013 v 22:40 | Terka |  Myšlenky
Objevila se tu nová rubrika - jaká? Úryvky z deníku. :) Víte, píši si deník, je to asi rok co jsem ho začala psát. No teda.. deník... někdo by mi to mohl vymlouvat - je to jen školní sešit obarvenej celej na černo. Když se na něj ale podívám, vidím kus sebe a to si myslím, že je důležité!
Neni to můj první deník. Jako malá jsem si psala například prázdninové deníčky (když mi bylo sedm, osm, nevím :)) Což určitě dělalo více z nás. A když mi bylo asi třináct (vážně nevim kolik přesně), psala jsem si deník asi půl roku. Schovávala jsem si ho za postelí a každej den jsem do něj napsala jednu jedinou větu. Nic víc, jednu větu, která shrnula celý můj den. Pak jsem ho psát přestala. A když jsem ho zase asi po roce vytáhla a pročítala jsem se jim, bylo mi z toho všeho tak nějak mizerně. A já udělala jedno -- prostě jsem ho celej roztrhala a vyhodila. Jakobych zničila svoje myšlenky. A neuvěřitelně se mi ulevilo. A dodneška jsem ráda za to, že jsem to tak udělala. Ani nevím proč. Ale v tom deníku byly některé věci hnusný, některý smutný, některý vlastně nijaký, některý zase báječný. Já to ale potřebovala udělat a nelituju toho, že teď se mé myšlenky válejí někde na skládce, vlastně určitě ani to už ne :D No nic, pryč od toho starého...
Do nynějšího deníku už píši souvislé věty. A nepíši do něj každý den, jen když myslím, že potřebuji něco důležitého zaznamenat, nebo si jen zanadávat, jen si postěžovat, či počmárat celou stránku fixou, aby se mi ulevilo. Zároveň tam píši vzpomínky, o kterých vim, že až si je přečtu, tak mě potěší a budu ráda, že jsem si na ně mohla po letech vzpomenout - Tenhle deník totiž tak nějak nemám v plánu ani roztrhat, ani vyhodit ;)
Možná vám dané úryvky nic neřeknou, ale možná taky ano. Třeba vám tim odkryju kousek sebe samé :)


zdroj obr.: deviantart.com

Až na samé dno *20.část*

3. července 2013 v 18:29 | Teri-vlk |  Příběhy
Víkend už byl klidný. Zoe, Tommy a Mallory chodili na výlety - do lesa, k řece, na hrad a tak různě. V sobotu večer grilovali a užívali si. Zoe si tak skvěle neodpočinula už hodně dlouho. Především psychicky se jí ulevilo. A když se v neděli museli vrátit, bylo jí trochu smutno. Přála si, aby to nikdy neskončilo, to bylo ale nemožné.

Když zamířila do pokoje, bylo kolem půl šesté večer a nemohla se srazit s nikým jiným, než s Tonym.
"Ahoj kočičko! Tak ty jsi byla na výletě jo?!" Tony se šklebil a Zoe se snažila zachovat klid.
"Dej mi pokoj a uhni. Potřebuju se dostat na pokoj a ráda bych pak šla na večeři, když dovolíš!" Tony do ní ale nepřestal dál rýt.
"A byla si tam s nějakým chlapcem? Noo, tak to tě u mě přijde draho, kočičko! Billy už očividně dal pokoj, už mu asi došlo, komu patříš. Já věděl, že to nebude hlupák…."
Zoe mu skočila do řeči, protože tohle nemínila dál poslouchat.
"Drž už hubu do prdele! Tobě rozhodně nepatřim a ani nikomu jinýmu. Nejsem ničí majetek, ty debile. A jestli mi okamžitě neuhneš z cesty tak…"
"Tak co? Co uděláš prosím tě?!" Tony se jí začal vysmívat a Zoe přetekly nervy a vrazila mu facku. V tu chvíli Tonymu zmrznul úsměv na tváři a sama Zoe nechápala, že udělala, co udělala.
"Ty si děvka!" zařval na ní Tony a pak jí největší silou strčil na zeď. Zoe se uhodila do hlavy a upadla na zem. Tony si do ní ještě kopnul.
"Tohle bylo naposledy, holčičko!"
Potom si se vzpřímenou hlavou odkráčel pryč. Zoe tušila, že bude mít na hlavě bouli. Vstala a pomalu se dopotácela až na pokoj, kde se svalila na postel, usnula a spala až do rána. Dokonce i tu večeři zaspala…

Těšení se na školní výlet Zoe hodně rychle přešlo. A to hned poté, co zjistila, že Jill a její třída, ve které je i Tony pojede taky. Zoe z toho dostávala panickou hrůzu a několikrát to probírala jak s Allison tak s Jill, která jí uklidňovala, že si Tonyho vezme do parády. Zoe trošku mrzelo, že nepojede i Allison, ale nedalo se nic dělat, na výlet jely jen vyšší ročníky.
Balila si tašku s trošku pochmurným výrazem, a i když se snažila věřit Allison, že se nic nestane a, že když bude na blízku Jill a Billymu, bude všechno v pořádku, stejně měla takové špatné tušení.
"Přestaň se tak tvářit! Buď v pohodě, nic se přeci neděje."
Allison na ní spiklenecky mrkla a usmála se svým kouzelným úsměvem, který Zoe vždy připomněl malé děcko, kterému vykouzlí na tváři úsměv lízátko či snad plyšák.
"Vždyť se usmívám." Odvětila otráveně Zoe, když se snažila poskládat kostkovanou košily, kterou stejně nakonec nervózně hodila zmuchlanou do tašky.
"Klid prosím tě!" křikla na ní Allison a slezla z postele, aby jí s tím trochu pomohla.
"Ukaž mi to, já to udělám. A nevztekej se!" Allison se na ní dívala významně a Zoe cítila, jak jí v břiše poletují motýlci, díky stoupající nervozitě. Bylo půl desátý a zítra byl odjezd plánovaný na devátou hodinu ranní.
"Půjdu se ještě vysprchovat, tak já jsem hned zpátky."
"No jasně, já ti tam ještě doskládám tyhle věci, co sis tu připravila, pokud teda chceš."
"Děkuju, si hodná." Zoe vyšla z pokoje a vydala se dlouhou chodbou, kterou nenáviděla. Byla polepená blankytně modrou tapetou, s květinovými vzory. Vždycky jí to přišlo tak stupidní a ošklivý.
Když zahnula za roh, uviděla Billyho. Začala trochu panikařit, ale věděla, že vyhýbat se mu, nemá prostě smysl.
"Ahoj Zoe, tak jak bylo na chatě?" zeptal se s naprostým klidem Billy, který byl v teplákách a bílém triku, ve kterém občas spával.
"Ahoj. Jo. Bylo to fajn. A co ty? Jak to jde?" Billy si promnul oči. Měl je zarudlý, jakoby strávil hodiny v zakouřené místnosti, ve které se pomalu ani nedá dýchat.
"No, celkem dobrý, víš, potřeboval bych s tebou nutně mluvit." Zoe poznala, že to je něco vážného, a když ne to, tak něco naléhavého určitě.
"Dobře, počkáš jen, až se vysprchuju?"
"Jo, jasně. A co vlastně…no… co Tony? Všechno ok? Já…jen by mě zajímalo, jestli nechceš nějak pomoct, jestli něco prostě nepotřebuješ?"
Zoe to přišlo absurdní. Jak se na tohle může sakra ptát?! To už mu to neřekla dost jasně?
"Pane bože! Já se z toho fakt zbláznim.. Kolikrát ti ještě budu muset říkat, že od tebe nic nechci?! Můžeš to už pochopit, do hajzlu?! Nebo seš tak tupej?" Zoe se vážně vytočila, až jí to samotnou zaskočilo.
"Nepřeháníš to už trošku? Já jsem možná zamilovanej vůl, kterej se ti snaží pomoct, ale ty si kráva, která tu pomoc odmítá, kope kolem sebe, dělá ze sebe chudáka a vytáčí se kvůli sračkám. Já se jenom zeptal. Stačilo normálně odpovědět. Ale fajn, teď už je to všechno, to byla má poslední otázka. A řeknu už jen to, že až budeš opravdu potřebovat pomoct, tak já tu pro tebe nebudu. Měj se…"
Zoe to nechápala. Asi to ani nechtěla pochopit. Ale bylo jí to fuk. Už jí to vytáčelo. Ať si dělá, co chce, ale ať už se jí neplete do života. Takového chytráka totiž nepotřebuje.
Večer byl klidný. Zoe si ještě chvíli povídala s Allison, ale brzy obě usnuly. V hlavě se jí sice honily trochu černý myšlenky, ale nakonec sebrala odvahu, aby se jim postavila.

Prázdniny... Ééééééééé

1. července 2013 v 0:01 | Teri-vlk |  Myšlenky
Konečně prázdniny!!! Už bylo načase, potřebovala jsem to jako sůl :D No dva měsíce utečou rychle jako voda, a proto se musim snažit užívat každý den a každou minutu. :) A co že mě to vlastně o prázdninách čeká?

1. Hlavně velký odpočinek, trocha válení ještě nikoho nezabila
2. Učení je mučení, ale bez něj se to prostě neobejde ;D chci se učit italštinu, angličtinu a němčinu (hl. slovíčka)
3. Klavír a housle -- hodlám se ponořit do světa not a té nejkrásnější hudby ♥
4. První dva týdny trochu brigády. Prostě si zase zahraju na uklízečku :))
5. Třetí červencový týden pojedu na chatu do Radouně (kousek od Mělníka)
6. Poslední týden v červenci pojedu s kámoškou na chatu k její babičce
7. Hned začátkem srpna (1.-3.8.) se jede na Sázavafest -- Nejvíc se těšim :DD
8. Několik dnů v týdnu strávim s dvěmi spolužačkami a bude party hard!!)**
9. Čtení, psaní
10. Přepis všech dědovích textů jeho písniček (taky taková malá brigáda) :)

Tak a to by bylo asi vše :) Neni tam sice žádný zahraničí, nebo nějaký velký cestovaní, ale mě je to fuk. Jsem šťastná, že budu s těma, které mám ráda a budu dělat něco smysluplnýho a to, co mě baví :)*
Mějte se o prázdninách krásně, pořádně si je užijte a dávejte na sebe pozor ať už budete kdekoliv ;)

Prozatím zdar a sílu --- Terka)



♥The Rolling Stones - Blinded By Rainbows♥